Jdi na obsah Jdi na menu
 


23. 5. 2020

Co mi krize vzala a co dala

Občas se mi na mobilu objeví zpráva," podívejte se, kde jste byli před rokem" Tak jsem si připoměla, že před rokem jsme byli v Uherském Hradišti, kde jsme mohli sledovat v přímém přenosu jihomoravské oslavy velikonoc. Letos jsme většina z nás o velikonocích pořádně vygruntovali a něco dobrého upekli a uvařili.:)) Nemohli jsme ani na mši do kostela a ani se se setkat s příbuznými.

Museli jsme si na dva měsíce odepřít sportovní, kulturní a společenské zážitky. Svět se nám smrsknul na domov a nejbližší okolí. Ocitli jsme se v izolaci. A to jsme mohli být rádi, že jsme se neocitili v karanténě a že jsme neonemocněli Covidem 19.

Co mi tedy krize dala?

- Především, jsem trochu zpomalila tempo, dovolila jsem si více spánku a více odpočinku ve formě procházek s pejskem, při kterých jsem přemítala o myšlenkách z knížek, které jsem četla. Miluji procházky. Je to pro mě zvláštní forma očisty duše a napojení se na přírodu a vyšší energii. Přemýšlím při nich také o tématech na meditace pro naše lekce jógy.

- Věnovala jsem se četbě a jsem vděčná za to, že se mi do rukou dostala knížka Mnich, který prodal své Ferrari od Robina Sharmy. Věnovala jsem jí celý článek, můžete si ho přečíst. 

- Vrátila jsem se ke hře na piano. Nehrála jsem dlouhou dobu. Nebyl čas. Teď se objevil, tak jsem to zkusila. Evča mi poslala některé skladby, které složila a tak jsem se je naučila. Pokouším se oprašovat dávný repertoár. Je to až s podivem, jak to je pořád v těch prstech a hlavě zakódované. Nezapomíná se to podobně jako plavání. Prostě chce to jen začít a trénovat .:))

-Také jsem měla dost času na svou jógovou praxi. Ranní pravidelné rozcvičky při východu slunce na zahradě byly pro mě zdrojem radosti a přívalu pozitivní energie. Také jsem zkoukla pár videí pro inspiraci.

- Naučila jsem se pracovat s technikou a rozjela lekce AJ přes Skype. Bavilo mě to natolik, že bych v tom ráda pokračovala i nadále.

- Pokusila jsem se i o Jógu online. Přenos asi nebyl stoprocentní, ale byla to cesta, Děkuji všem, kteří se mnou společně cvičili. Děkuji Hance Michaličkové, která nechyběla ani jednouJ). Děkuji Marušce Linhartové, Lukáši Trejtnarovi, Petru Šimberskému, Monice Polové a z Vamberka Martině Slavíkové, Pavle Pupsové, Jarči a jiným . Bylo to pro mě hodně významné, že v době temna, jsem mohla být pro někoho užitečná. Ještě jednou všem veliký dík.:))

- Pravidelně jsem meditovala každý večer 30- 40 minut před spaním. Zvykla jsem si na to a už se  nechci o tento zážitek ochudit. Je to jak to říká R. Sharma. Začneš rituálem a když vydržíš 21 dní dělat něco pravidelně ve stejný čas a na stejném místě, rituál se změní v návyk. Návyk pak změní tvůj charakter a charakter změní tvůj život. 

- Také více rozumím nadšencům pro zahradničení. Když má člověk více času se zahrádce věnovat, ona se mu odmění tak, že člověk jen žasne, co příroda dokáže. Nasadila jsem kytky, zeleninu a rajčata a  pokaždé co kolem nich projdu, tak se kochám, jak rostlinky rostou před  očima. 

Tato krize nás obrátila k nejbližší rodině, k sobě samým a k přírodě.

Myslím si, že toto malé zastavení obrovského velekola, kterému říkáme ekonomika, nepochybně přispělo k probuzení našeho hladu. Hladu po smysluplnějším životě, po hledání a nacházení pravých hodnot jako je láska, vzájemná pomoc, úcta k druhému a soucit s lidským utrpením.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář